Je čas obrátit se k Bohu

Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude skonání věků!“ Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat ‘Já jsem Mesiáš’ a svedou mnohé. Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě nebude konec. Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech, ale to vše bude teprve začátek bolestí.“  Matouš 24:3-8

Přestože jsem o sobě vždy tvrdil, že Zjevení Janovo je jedna z mých nejoblíbenějších biblických knih, nikdy jsem se neřadil mezi zapálené eschatology. Ne že bych se o druhý příchod Pána Ježíše vůbec nezajímal, nepřikládal jsem ale studiu doby konce přespříliš pozornosti. A musím žel přiznat, že jsem se za Kristův příchod modlil také pouze sporadicky….

Posledních několik měsíců ale pozoruji, že se můj zájem o tuto oblast stupňuje a jsem veden k tomu, abych se více zajímal o věci budoucí.

Před několika dny jsem četl výše citované verše a snad všichni si musíme přiznat, že aktuální světové události stále více a více sedí na všechna místa v Bibli, která odkazují na dobu konce.

  • Tento rok jsme mohli pozorovat hned několik znamení na nebi, která se nebudou dlouho opakovat.
  • Znaky doby Noeho i Lota prostupují celou společnost.
  • Jsou hladomory, živelné a jiné katastrofy.
  • Národy utíkají před řevem valícího se moře (uprchlická krize?).
  • Denně můžeme číst novinky o probíhajících válkách, v médiích jsme si mohli všimnout i narážek na 3. světovou válku.
  • Falešní učitelé sklízejí úspěch a v nejednom národě dochází k velkým odpadnutím.

Takto bych mohl ještě dlouho pokračovat. Nedávno se mi dostaly do rukou informace o dění na Blízkém východě, které jsem raději ani celé nedočetl. Jsem rád za každý den milosti, který nám Bůh zde na zemi daruje, ale krutost, které je člověk schopen, dosahuje takových hranic, že musím volat „Pane, přijď!“

Osobně zastávám názor, že svět, tak jak jej známe, se už nikdy nevrátí do zajetých kolejí. Neznamená to ale, že bychom měli být zděšeni a obávat se o zítřek. Všechno už bylo v Písmu odhaleno, a naší povinností tedy je, abychom byli řádně připraveni.

Satanovou taktikou je šíření strachu, nenávisti a pýchy. Jeho aktivita se bude s blížícím koncem neustále stupňovat. Církev, jako Boží armáda, si nemůže dovolit nereagovat. Co bychom tedy měli dělat?

Jsem si jistý, že vše směřuje k probuzení v Evropě. Jak to tak již bývá, člověk mnohdy hledá záchranu u Boha až v případě nejvyšší nouze. Jsme ale jako církev na probuzení připraveni? Kdyby dnes přišli do našeho sboru hledající lidé, slýchali bychom věty typu: „Měl jsem pocit, že vám na mně opravdu záleží,“ nebo „Mají v sobě něco nepopsatelného, byl tam takový pokoj.“

Naší reakcí by tak měla být láska, pokoj a pokora. Je potřeba usilovat o svatost, vždyť „Kdo je svatý, posvěť se ještě.“ Zanechat zbytečných svárů a odpouštět, to leckdy vyžaduje notnou dávku pokory. Skutečně milovat bližního, vždyť kdo nemiluje bližního, ten nemiluje ani Boha. Vystoupit z vlažnosti. Jednoduše, probuďme se, abychom mohli probouzet.

Pokud jste ho ještě neslyšeli, poslechněte si v této souvislosti přiložené kázání pastora Miroslava Klimenta. Nebylo by moudré nechat ho bez povšimnutí.

Here is the Music Player. You need to installl flash player to show this cool thing!