Osobní zkušenost

O letních prázdninách jsme si během dovolené v Orličkách udělali výlet do Kunvaldu. O kolébce Jednoty bratrské, jak se také Kunvaldu přezdívá, jsme věděli z historických pramenů. Vyhledali jsme si tedy cestu na mapě a vyrazili. Po příjezdu jsme auto zapakovali u místní samoobsluhy a dál se vydali pěšky po silnici, jak ukazovalo turistické značení. Očekávali jsme, že k domu Na Sboru dojdeme za chvíli, to jsme ale netušili, jak je Kunvald rozlehlý.

Nejprve jsme došli k soše Jana Ámose Komenského, od které nás další ukazatel nasměroval na cestu mezi domy a zahradami, kde se měl nacházet i dům Na Sboru. Všechny chalupy nám přišli podobné. Jak najít tu jednu konkrétní? Pokračovali jsme v cestě až jsme došli k dalšímu ukazateli, tentokrát směřující na Modlivý důl. Ale my ještě neviděli ten dům Na Sboru! Rozhodli jsme se vrátit po cestě kousek zpět. Až nyní jsme si všimli dřevěných vrátek a nízkého plotu, za kterým jsme nalezli tolik očekávaný dům Na Sboru. „Hurá, už jsme tu!“ radostně jsme zvolali. Prohlédli jsme si stálou expozici o historii Jednoty bratrské a zašli také po již známé cestičce do Modlivého dolu.

Při návratu z dolu jsme potkali manželský pár, který na tom byl podobně jako my před dvěma hodinami. Protože jsme vše už osobně prošli, ukázali jsme jim cestičku i dřevěný plot s vrátkami u domu. Uvědomila jsem si, že naše zkušenost pomohla najít druhým to, co jsme také hledali a úspěšně nalezli. Už to nebylo pouze vyčtené z mapy, internetu či literatury, jednali jsme na základě osobní zkušenosti.